Moje cesta ke Šťastné Berušce

Každý den žiju to, že péče o matku je klíčem ke štěstí celé rodiny.

Jsem žena, manželka, poporodní dula a mám 2 dcery. Plachtím na moři, létám na paraglidu, ale tu nejdivočejší jízdu si užívám právě jako matka. Trvalo mi dlouho, než jsem připustila, že pečovat o sebe a nechat o sebe pečovat je klíčem ke štěstí každé mámy.

Od doby, co to vím, sama na sobě usilovně trénuji. Jsem k sobě vlídná, kdykoliv se nachytám, že jedu na dluh. Už moc dobře vím, že se to pak vždycky sečte. Slabé chvíle doma rozhodně máme, ale beru je jako příležitost zaktivovat podporu svého okolí. Protože říci si o pomoc je velmi moudré. Taky se Vám, ženám, snažili namluvit, že musíme být silné a všechno zvládat na jedničku samy bez ohledu na životní, měsíční či zdravotní fázi? Také Vás učili, že říct si o pomoc, znamená být slabý a selhat?

V MÉM SVĚTĚ JE TO LEŽ JAKO VĚŽ.

Mám radost, když přijdu za čerstvou maminkou, a ona mi otevře rozespalá, nenalíčená, v pyžamu s fleky od mateřského mléka, když zrovna vstala z neustlané postele. Na kuchyňské lince má drobky od snídaně a neumyté nádobí od večeře z předchozího dne. Já v tu chvíli vidím báječnou ženu, která se naplno věnuje tomu nejdůležitějšímu úkolu šestinedělky:

Bezhlavě se zamilovat do svého dítěte, vyživovat ho a přijmout ho za součást svého nového života.

Se vším ostatním jí může pomoct její ‘vesnice’ – s vařením, úklidem, žehlením, se zaměstnáním starších sourozenců, nákupy, s masážemi, teplem a bezpečí. Od toho má muže, tchýni, kamarádky, poporodní dulu nebo třeba sousedku ;-).

Porod je jako ten první vrchol horské dráhy, takový ten kopec, na který motory celých devět měsíců těhotenství pracně vystrkají vozíček, aby mohla začít ta samotná jízda. Šestinedělí a rodičovství je hormonální horská dráha bez ohledu na to, co si o tom myslíme.

A jak jsem to měla já?

Kovářova kobyla? Ano i ne!

Když jsem čekala svoje první dítě, věděla jsem o šestinedělí velké kulové. Snažila jsem se připravit, hodně na porod, a taky si sehnat nějakou výbavičku. Jsem přirozeně relativně líný člověk, takže jsem se poddala termínu mateřská dovolená. Bylo krásné léto, za oknem sluníčko a první týdny jsem prožila úplně nevědomě, ale šťastně. Hormony fungovaly bez toho, aniž bych jim nějak moc aktivně bránila.

Přicházely ale i krize! A pro mě dříve prázdná fráze SPOKOJENÁ MÁMA = SPOKOJENÉ DÍTĚ začala získávat úplně nový rozměr.

Kde jsem čerpala? U PODPŮRNÉ SKUPINKY!

Bylo jistě šťastnou ‘náhodou’ jít se brzy po šestinedělí podívat na maminkovskou podpůrnou skupinku. Nová sociální bublina, kterou jsem tak objevila, nejenže rozuměla situacím, které jsem řešila, ale naslouchala a nesoudila. Ženy tam se nesnažily bagatelizovat problémy, ale pomáhaly je řešit a léčit. Naši muži nám samozřejmě mohou být velkou podporou, ale existuje úroveň povídání, pro kterou obvykle prostě nemají nadání. Ono v jednom chlapovi je dost náročné simulovat ženský kruh.

Tahle úroveň PODPORY, která se mi dostalo, mi naprosto učarovala.

Brzy jsem i já začala v kruhu posílat dál své zkušenosti, které se hodily nově příchozím maminkám. Moje slova jim dělala dobře a já si uvědomila, jak moc mě naplňuje nastavit otevřenou náruč a naslouchající srdce a pomoci druhé ženě se jemně postavit zpátky na nohy. 

Druhé dítě = mateřské stíny na druhou

Pracovní aktivity jsem ‘ztlumila’ na následujících 6 týdnů na minimum, ale trochu jako bych v tom svém šestinedělí jen čekala na to, že 43. den po porodu naskočím zpátky v plné síle do rozjetého vlaku. Odpočet do pořádaného festivalu, jehož jsem byla součástí, tou dobou měl ukazovat 14 dní. A ono i to ‘ztlumení’ bylo vlastně velmi relativní. Například jsem celou naší novou rodinu ani ne 14 dní po porodu sbalila, abychom jeli do Brna na jeden z víkendů kurzu pro poporodní duly. Vlastně mě ani nenapadlo žádnou spolužačku pozvat na praxi, natož na opravdovou péči.

Jako bych měla pocit, že můžu být poporodní dulou sama sobě. To byl ale omyl!

8 týdnů po porodu jsem už chystala festival. Nosila jsem židle, úkolovala dobrovolníky a kolegyně, instalovala, hlídala dodržování rozpisu a časový rozpočet - to vše s novorozencem na ruce, nebo v šátku. Navenek jsem byla obdivuhodná žena, ztělesnění vzoru aktivní matky. Uvnitř ale bylo něco, vlastně to všechno podstatné, úplně špatně. Byla jsem ale paralyzovaná a vůbec jsem tomu neuměla říct dost.

14. týdnů po porodu jsem se nechala poprvé pořádně poporodně opečovat. Dopřála jsem si tradiční mexický rituál ‘zavírání kostí’ (La cerrada de Caderas) společně s baňkováním a bylinkami. Pomáhá tělo ženy na všech jeho úrovních uzavřít. Porod je proces, který ženu na všech úrovních doslova otevírá, aby skrze ni mohl na svět přijít nový život. Šestinedělí pak má na to, aby se vrátila zpět do svého těla v roli nové matky.

Já jsem se druhý den po této masáži v kuchyni při přípravě snídaně s hrnkem teplého čaje v ruce prostě jen volně zhluboka nadechla a najednou jsem se po mnoha týdnech cítila celistvá - prostě jen jako já. Najednou jsem byla schopná vnímat své hranice a najednou jsem, ale až teprve teď, byla schopná vidět jak moooooc mimo jsem předtím byla.

Najednou začalo dávat smysl to, že na mě moje malá holčička tolik visela. V podvečer plakávalo, až jsem i jako druhomatka byla bezradná, jak ji mám utišit. Ona se mě prostě ze všech svých malinkých sil snažila vrátit na zem, jen k nám dvěma, k nám třem, tedy i ke své starší sestřičce.

A jak to bylo dál ... ?

Když bylo Felicii 6 měsíců, já si prožívala pořádná peklíčka. Z respektující matky, která vědomě volí slova a konstruktivně provází své dítě jeho životem, se ze mě stávala hysterická saň, která zoufale křičí na svou tříletou dceru, ať se zatraceně už přestane chovat jako dítě. Prostě už jsem neměla odkud brát a jakékoliv stresy pro mě byly ohrožení.

Říkala jsem si, jak asi budu moci někomu v raném mateřství pomáhat, když jsem sama takhle rozbitá. Kurz Uzdravující síla mateřství mi pomohl otočit karty. Objevila nové úhly pohledu a seberozvojové techniky, které pomáhaly. Díky Julii Jones jsem se seznámila s oxytocinem a ostatními ‘hormony lásky’ jako klíčovými ingrediencemi mateřského štěstí.

Čím dál víc se mi potvrzovalo, že jsem na začátku svého druhého mateřství promeškala svoji jedninečnou příležitost zaměřit své šestinedělí na to, abych z té přirozené záplavy hormonů dočerpala své vnitřní ‘kyblíčky lásky, trpělivosti a pečující energie’ a schovala si něco do zásoby.

Od té doby si všímám hormonálních momentů a vědomě s nimi pracuji u sebe i klientek a klientů. Stal se ze mě Newborn mothers collective postpartum professional a absolvovala jsem mnoho dalších kurzů s jedním cílem: dělat z mateřství hormonální (šestinedělní) lázně.

V šestinedělí tečou hormony proudem samy o sobě, ale ani později není pozdě jejich deficit dohánět. V angličtině na to existuje termín oxytocin parenting, hormonální rodičovství. Existuje nespočet více či méně tradičních a více či méně vědeckých technik, které nám mohou pomoci cítit se lépe a tím pádem být spokojenějšími rodiči.

Jsem nadšená, když se mohu setkat s mladým párem rodičů v očekávání. Oba se těší na miminko, připravují se na porod, ale mají mnoho otazníků nad tím, co bude dál. Co všechno budou potřebovat, jak to budou zvládat. Když odcházím, ... 

  • žena
    ... se ladí na to, co jí dělá dobře. Může to použít, až bude po porodu potřebovat vzpruhu.
  • muž
    si hraje s myšlenkou, jaké to asi bude stát se manažerem šestinedělních hormonálních lázní pro svou milovanou, aby ona mohla láskyplně vyživovat jejich novorozené dítě.

Co dělá popodula:

  • Pečuje o čerstvou matku a její domácnost tak, aby ona mohla nerušeně pečovat o sebe a své dítě.
  • Popovídá si s ní o jejích radostech a starostech, o porodu o partnerském soužití ... třeba i o počasí a politice, pokud to klientce udělá radost.
  • Podpoří ji, aby se cítila dobře a hladce si osvojila své mateřské kompetence, získala sebedůvěru a mohla začít věřit své mateřské intuici.
  • Poradí, pokud si žena neví rady. Nabídne širší pohled na věc, tipy a triky, tak aby si žena mohla najít vlastní nejlepší způsob, jak řešit každodenní situace s malým miminkem.
  • Pomůže šestinedělce s praktickými starostmi. Může donést nebo uvařit jídlo, poklidit, pohlídat starší děti, přinést drobný nákup … zkrátka je dalším párem rukou v domácnosti.

PŘI PORODU SE RODÍ DÍTĚ, ALE V ŠESTINEDĚLÍ JEHO MATKA

Jsem certifikovaná poporodní dula ČAD

Newborn Mothers Postpartum Professional

Specialistka na zpracování placenty NAZEP

A co ode mě můžete očekávat?

Komplexní podporu na cestě šestinedělím, tak abyste ho bez skrupulí mohli považovat za šťastné období. Tak abyste si načerpali sílu a kapacitu na celý další život se svým dítětem.

  • Před porodem prostřednictvím e-booku zdarma a individuálních, online či skupinových konzultací
  • Po porodu individuálními návštěvami v domácím prostředí a online podporou.
  • Rady, tipy a triky, jak si to svoje rodičovství zpříjemnit a pečovat o sebe tak, abyste včas dobíjeli baterky. A pokud dojde na krize, tak jak jimi procházet vědomě a ohleduplně hlavně vůči sobě, a bez velkých rizik pro své nejbližší okolí prostřednictvím blogu, e-booku, individuálních (online) konzultací a podpůrných skupinek pro maminky.